Jan Křtitel

Mýty a skutečnost - Jan Křtitel (I.)

Mýty - Jan Křtitel (I.)

Jan Křtitel

Nejvýznamnější postavou vedle Ježíše Krista a Marie Magdalské byl bezesporu Jan Křtitel. Jan je mnohdy považován za pouhého poustevníka či proroka, který se setkal u řeky Jordán s Ježíšem, pokřtil jej a pak byl záhy popraven králem Herodem.

Podle mnohých tradic však byla role Jana Křtitele mnohem důležitější. Byl dlouholetým ochráncem a učitelem Ježíše a měl mnoho dalších učedníků včetně několika apoštolů. Jan položil základy učení moudrosti a lásky, oživil tradici křtu a odkázal nám skrze Ježíše modlitbu Otčenáš.

Je moderní spekulovat o možné rivalitě či konkurenci Ježíše a Jana. Nic však není vzdálenější skutečnosti. V evangeliích lze rozpoznat úctu, kterou Ježíš projevoval svému učiteli Janovi. Podle Ježíše je Jan "víc než prorok" a "mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan". Ježíš upozorňoval, že "... všichni proroci i Zákon prorokovali o Janovi". Došlo však k úpravám Ježíšových výroků i popisu událostí s cílem snížit důležitost Jana Křtitele.

CEP^[1] Jan 1:6-10

Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan.
Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal.

Nejstarší zmínky

Nejvíce informací o Janu Křtiteli (John the Baptist) bychom měli nejprve hledat v evangeliích^[a]. Ta však o Janovi prozrazují jen velice málo a popisované události jsou zamlženy či upraveny, podobně jako u Marie Magdalské. Úvodem můžeme zaměřit pozornost na jiné dílo - Židovské starožitnosti^[b] sepsané Josephem Flaviem (cca. 37-100 n. l.). Autentičnost pasáží o Janu Křtiteli zde nejsou zpochybňovány (na rozdíl od textu věnovanému Ježíši) neboť přirozeně zapadají do celého vyprávění. Jedná se o neosobní a tedy zřejmě objektivní líčení událostí.

Josephus v rámci popisu židovských dějin stručně popisuje Janovu činnost kazatele a křtitele. Všímá si Janovy široké popularity a vlivu mezi lidem. Jan vyzýval své početné posluchače k ctnostnému životu, spravedlnosti vůči bližním a oddanosti Bohu. Stvrdit své odhodlání měli symbolickým ponořením do vody - křtem. Doslova davy lidí byly rozradostněny Janovým učením s přáním žít ctnostným životem podle Janova učení. Janův vliv však nakonec vyvolal nevoli místního vládce Heroda Antipy, který nechal učitele uvěznit a nakonec popravit. Josephus dodává, že nedlouho po Janově popravě utrpěl Herodes v bitvě těžkou porážku. Tu lid chápal jako odplatu za Herodův zločin.

Jan - člověk nebo nebešťan?

Jan Křtitel byl v úvodu Janova evangelia (viz výše) označen za toho, kdo nese svědectví o světle. V evangeliu je uvedeno, že Jan byl poslán od Boha jako člověk. Mnohé tradice považovaly Jana za nebeskou bytost, která na sebe pouze vzala lidskou podobu. Podle Lukášova evangelia se Jan narodil staršímu knězi Zachariášovi a jeho ženě Alžbětě.^[c] Narození zvěstoval archanděl Gabriel. Příběh se v mnohém podobá narození Ježíše.

Obr. vpravo. Leonardo da Vinci - Saint Jean-Baptiste. Musée du Louvre.
Leonardo zřejmě vyjádřil Jana Křtitele nesoucího svědectví o světle. Prst ukazuje nahoru k nebesům, jeho osvícené tělo vystupuje z tmavého pozadí. Tvář je androgynní, z poloviny ženská a z poloviny mužská.^[3]

Hned v úvodu Markova evangelia je Janova role spojována s textem z Izajáše či Proroků o poslání anděla/posla - ἄγγελος (angelos):

BKR^[6] Marek 1:1-4

Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.

Marek zřejmě vychází z veršů proroka Izajáše a snad i Malachiáše:

CEP Izajáš 40:1-3

"Potěšte, potěšte můj lid," praví váš Bůh.
Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy.
Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!

CEP Malachiáš 3:1

"Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů.

Izajáš však píše o lidu Izraele, který se má odvrátit od zlého a připravit cestu pro příchod Hospodina. Skupina tzv. esejců se pak skutečně vydělila ze společnosti aby se životem ve střídmosti a čistotě v pustině připravili na boží příchod. Hovořili o sobě jako o "lidech cesty".^[5] Malachiáš předpovídá příchod mesiáše, člověka připravujícího cestu pro příchod Hospodina zástupů.
Ať už však bylo prorokováno cokoliv, Markovo evangelium pokládá Jana za anděla - posla, který má připravit cestu.

V ikonografii Pravoslavné církve bývá Jan zobrazován jako anděl - posel s křídly.

Obr. vpravo. Ikona s Janem Křtitelem jako Andělem pouště (Stroganovská škola, 1620), Moskva - Treťjakovská galerie.^[4]

Esejci vytvářeli velmi uzavřené komunity a izolovali se od společnosti. Jan naopak oslovoval veškerý lid. Jan Křtitel musel být zcela výjimečný, charismatický a moudrý. Marek potvrzuje, že za Janem na poušť přicházela celá judská krajina:

CEP Marek 1:5

Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.

Křest Ježíše

CEP Marek 1:9-11

V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.
V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.
A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."

V mnoha biografiích Ježíše Krista je uváděno, že byl pokřtěn těsně před svým třicátým rokem života. Podle jiné tradice však k tomu došlo dříve a rozhodně se nejednalo o prvé setkání Jana s Ježíšem.
Při křtu v řece Jordán uslyšel Ježíš z nebes hlas "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil". Matoušovo řecké evangelium tuto událost mění. Drobnou úpravou se z hlasu pronesenému přímo Ježíši stává oznámení veřejnosti:

CEP Matouš 3:16-17

Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."

Ve starosyrské verzi Matoušova evangelia však nebyla změna provedena a proto i zde čteme zvolání z nebes "Ty jsi můj Syn a můj milovaný, tebou jsem potěšen":

Obr. Rozdíl mezi řeckou (BGT a český ekumenický překlad CEP) a starosyrskou verzí (OSS - Sinajský manuskript a anglický překlad LEW) Matoušova evangelia, verš 3:17.

Podobných úprav týkajících se Ježíšova křtu je v kanonických evangeliích celá řada. Někteří autoři ranných křesťanských textů se snažili prosadit tezi, že Ježíš byl bůh. Problém byl ve velikosti Janovy postavy. Jak by čtenáři mohli věřit, že Jan učil a křtil samotného boha? Proto byla velikost Jana snižována a i samotný křest relativizován.

V nejpůvodnější verzi příběhu dochované v Markově evangeliu přichází Ježíš k řece Jordán, aby se nechal Janem pokřtít. Byl zde však alespoň připojen verš ubezpečující, že Ježíš je silnější než Jan, který není hoden ani rozvázat řemínek na Ježíšově obuvi:

CEP Marek 1:6-8

Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.
Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.

V Matoušově evangeliu se již Jan snaží bránit Ježíši, aby se nechal pokřtít a navrhuje aby Ježíš naopak pokřtil jeho:

CEP Matouš 3:13-14

Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít.
Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?"

Evangelium Lukášovo již budí ve čtenáři dojem, že snad Jan ani Ježíše osobně nepokřtil:

CEP Lukáš 3:19-21

Ale když káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co činil, Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe

Lukáš uvádí, že Jan byl uvězněn. Teprve pak následuje zmínka o Ježíšově křtu. Vypadá to tedy, jakoby byl Jan v době Ježíšova křtu již zadržován Herodem.

Naše poslední evangelium Janovo již příběh o Janovi křtícímu Ježíše vůbec neuvádí. Lze si to pouze domyslet. Jan zde pouze potvrzuje Ježíšův osud:

CEP Jan 1:28-29

To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil.
Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

Kanonická evangelia jsou tedy poznamenána zřetelnou snahou podpořit víru v Ježíše Krista jako boha a zmenšit význam Jana Křtitele. Markovo evangelium vzniklo nejdříve. Autoři Matoušova a Lukášova evangelia vyšli částečně z Marka avšak snažili se zamlžit Janův křest Ježíše. Poslední Janovo evangelium se o této události raději vůbec nezmiňuje. Přesto se i v kanonických evangeliích dochovaly důkazy Janovy výjimečnosti.

Velký Jan

CEP Lukáš 3:19-21

Když pak Janovi poslové odešli, začal Ježíš o něm mluvit zástupům: "Na co jste vyšli se na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
...
Nebo co jste vyšli shlédnout? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.
To je ten, o němž je psáno: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.'
Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší, nežli on.

Ježíš se ptá zástupu: "Na co jste vyšli se na poušť podívat?" Na svou rétorickou otázku odpovídá, že na "... víc než proroka" a pokračuje "... mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan".
Ježíš prohlašuje Jana za většího, než je kdokoliv narozený z ženy, tedy i včetně sebe. Zřejmě později byla do textu vložena věta, která se snaží Ježíšův výrok relativizovat. Potvrzuje to hebrejská verze Matouše, kde dovětek "... avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší, nežli on" chybí.^[7]

Další příklad drobných úprav v neprospěch Jana lze nalézt ve verši Matouše 11:13. Je zde psáno, že proroci i Zákon prorokovali až po Jana, což nedává příliš velký smysl:

CEP Matouš 11:12-13

Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají. Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana.

Význam verše je zřejmý až z hebrejské verze Matouše, kde čteme "... všichni proroci i Zákon prorokovali o Janovi". ^{[7] [5]} Malá úprava tak podstatně změnila význam textu.

Podobně v hebrejské verzi Matouše vysvětluje Ježíš svým učedníkům, že Jan/Elijáš přijde aby "spasil svět". Náš známý řecký Matouš však uvádí nejednoznačně "... Eliáš přijde a obnoví všecko":

CEP Matouš 17:10-11

Učedníci se ho ptali: "Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?"
On jim odpověděl: "Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko.

Jan/Eliáš tedy místo spasení světa pouze "obnoví všecko". Jan jako spasitel světa nezapadal do redaktorovy koncepce řecké verze Matouše.

Pokračování - Jan Křtitel - učitel lidstva


[a]	Evangelium ( z řeckého euangelion, dobrá zpráva) je text pojednávající o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
[b]	Židovské starožitnosti (lat. Antiquitates ludaicae) dosud v českém překladu nevyšly. Někdy je dílo zaměňováno za jiné s českým názvem O starobylosti Židů ( také Proti Apiónovi či Odpověď Apiónovi, lat. Kata Apionos.
[c]	Příběh o Janově narození popsaný v Lukášově evangeliu je pravděpodobně vymyšlený.

[1]	Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
[2]	Josephus. Židovské starožitnosti.
[3]	Muzeum Louvre. St. John the Baptist. citováno 10. 08. 2010] <http://www.louvre.fr >
[4]	Přispěvatelé Wikipedie, John the Baptist [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 14. 08. 2010, 10:16 UTC, [citováno 14. 08. 2010] < http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=John_the_Baptist&oldid=378924718 >
[5]	Tabor James D. Ježíšova dynastie. 2006. Praha 2007. ISBN 978-80-242-1740-6
[6]	Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW BibleWorks.
[7]	Howard George. Hebrew Gospel of Matthew. Mercer University Press. 1995.

Vytvořeno: 10. 08. 2010

Související články:
Jan Křtitel - učitel lidstva (28.09.2010)