|
Mýty (VI.)
Mýtický strom
Bible,
Genesis 2:8-9, CEP[1]
|
A Hospodin Bůh vysadil zahradu v
Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.
Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na
pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu
života a stromu poznání dobrého a zlého.
|
V mnoha mýtech a náboženských příbězích hraje důležitou roli
symbolika posvátného stromu. Strom mohl být uctíván jako zdroj zdraví a
nesmrtelnosti, plodnosti i znovuzrození. Strom mohl představovat symbol
bezpečí i centrální osu našeho světa a spojnici s podsvětím a nadsvětím.
Mystický strom uctívali lidé na celém světě od nejstarších dob:
na starověkém Blízkém východě, v předkolumbovské Americe, ve staré Číně,
Indii, na dálném severu i v Evropě.
Lze rozeznat několik základních typů mytologického stromu: Stromu života
(Tree of life, Arbor vitae), Strom světa (World tree, Arbor mundi) či
Kosmický strom, Strom poznání a vědění (Tree of knowledge) či Strom duší
(Tree of souls). Tyto archetypy stromu měly různý význam, i když jsou mnohdy
zaměňovány.[2] [12]
Původ
Motiv posvátného stromu nalézáme již v mytologii starého Sumeru, Babylonie
a Asýrie. Stylizované stromy jsou často zobrazovány v mezopotámském umění od
prehistorických dob až po novobabylonské období. Od 2. tisíciletí př. n. l.
byl symbol stromu s náboženskými motivy používán po celém Blízkém východě
včetně Egypta, Řecka i civilizace Indu.
Strom bývá často umístěn na
vyvýšenině a obklopen zvířaty či nadpřirozenými bytostmi.[4] |
|
Obr. Posvátný strom, bohyně s rohy, had a kněz. Kresba
otisku pečetítka (2330-2150 př. n. l.).
|
Význam původního motivu dosud není zcela znám, bývá však spojován se
Stromem života známým v hebrejské, křesťanské, muslimské i buddhistické
náboženské tradici.[6]
Jedním z nejrozšířenějších symbolů starého Egypta byl sloup
džed (Djed Pillar, Djed Column). Džed byl spojován se Stromem
života. Má podobu samostatně
stojícího pilíře či sloupu. Symbolizuje stabilitu a trvání života,
nekonečný koloběh jeho obnovování a regenerace.
Od konce Staré říše
byl džed jedním z nejrozšířenějších egyptských amuletů. Původně se zřejmě
jednalo o
ořezaný strom, kmen se čtyřmi pahýly větví v horní části
spojovaný s vegetačním cyklem. Později začal být znázorňován jako sloup se čtyřmi příčnými břevny
v horní části.[10]
V Usírově (Osiris) kultu představoval džed vítězství tohoto boha
nad jeho nepřáteli.
|
|
Obr. Džed.[10] |
Strom hraje důležitou roli v egyptsko-řeckém mýtu o Ísidě a
Osiridovi. Bůh Osiris byl lstí uzavřen do dřevěné truhly, kterou pak nechal
jeho protivník Set/Týfón hodit do Nilu. Voda odnesla truhlu až do království
v libanonském Biblu. Truhla zarostla do stromu vřesovce či tamaryšku, ze
kterého nechal král zhotovit pilíř pro jeho palác. Vůně dřevěného pilíře se
stala známou po celém světě. Bohyně Ísis si sloup vyžádala a truhlu
vysekala. Viz Eset a Usire.
Ztvárnění Stromu života se dochovalo i ve středoevropském umění
již od doby bronzové, v době římské i staroslovanské.[2]
Významnou roli hraje Světový strom (Strom předků, Strom života apod.) v
šamanismu sibiřských národů. Při iniciačních obřadech vystupuje budoucí
šaman po stromě do nebe či do jiných světů.[a]
Strom může v sobě nést bránu do jiných realit.
Bible a strom života
V Hebrejské Bibli nalézáme motiv Stromu života a Stromu poznání již v
prvé knize Genesis (Gn 2:9). Tyto dva stromy nechalo božstvo (elóhím) vyrůst uprostřed
zahrady v Edenu.
Také v křesťanském Novém zákoně nalezneme Strom života a to v poslední
knize - Zjevení. Bible,
Janovo Zjevení 22:1-19, CEP
|
A ukázal mi řeku živé vody, čiré
jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.
Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví
života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na
něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy...
A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh
odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o
nich píše v této knize. |
Viz také
Léčivé byliny. Byliny a strom nesmrtelnosti.
Obyvatelé a strážci stromu
Strom a had
V kulturách Blízkého východu byl mytický strom spojován s hadem či
plazími bytostmi. Had se svou schopností zbavovat se staré kůže, mohl
být
odpradávna vnímán jako symbol věčně se obnovujícího života. V Číně býval u
stromu často zobrazován drak.
V babylonské verzi Eposu o Gilgamešovi had ukradnul hlavnímu
hrdinovi rostlinu života (viz
Epos o Gilgamešovi).
Had byl symbolem mezopotamského boha Ningišzidy (Ningizzida). Na mnoha
zobrazeních vidíme Ningišzidu se stromem života a s dvěma propletenými hady.
V sumerském mýtu Strom Chuluppu čteme o stromu, který byl vyvrácen
jižním větrem. Bohyně Inanna strom zasadila do své zahrady, aby z něj
později nechala zhotovit svůj trůn a lože. V kořenech stromu si však udělal
hnízdo had, v jeho větvích pták Anzu. V kmeni se usídlila divoká žínka -
Lilith. Hada nakonec zabil Gilgameš. Viz
Strom Chuluppu.
Starobabylonský mýtus Etana popisuje soužití hada a orla v
mohutném stromu. Had se usídlí v kořenech, orel v koruně. Po období smíru
však jednoho dne sežere orel hadovi mláďata. Za trest jsou mu zlomena křídla
a je uvržen do jámy. Had je v jedné pasáži snad popisován jako
běhající tvor s drápy. Orla vysvobodí král Etana a společně s hadem pak
hledají rostlinu zrození. Ta umožní porodit Etanově ženě bez bolesti dítě.
Viz
Etana.
V biblickém příběhu nalézáme u Stromu poznání opět hada. Had se
však neplazí, ale chodí či létá. Teprve poté, kdy svede člověka, je Bohem
proklet a odouzen k věčnému plazení
v prachu. Viz Had v
ráji.
Význam mytického stromu
Spojení nebe a země
Strom mohl být již od pravěku chápán jako symbol spojení podzemí, země a
nebe. Byl znám jako Axis mundi - osa světa, umožňující komunikaci mezi třemi světy: podsvětím,
podzemím (příp.
vodou), zemí a nadsvětím, nebem. Častým motivem byl strom s lidskou postavou či ptákem
na vrcholu, kteří mohli být chápáni jako poslové mezi zemí a nebem. Ve starogermánském mýtu o jasanu měl strom Yggdrasil kořeny v hlubinách země
a nejvyšší větev Lerad sahala až do Ódinova nebeského paláce. Ve větvích
Yggdrasilu seděl orel, jenž Odinovi předával zprávy o dění na zemi.[2]
Posvátný strom byl symbolem jednoty a
vzájemné propojenosti veškerého stvoření.
Obr. vpravo. Ilustrace z islandského rukopisu
(17. stol). Yggdrasil s různými zvířaty.[7] V kořenech Yggrasilu sídlí drak, v koruně sedí pták.
Podobně ve starověké Číně byl zobrazován strom s ptákem sedícím na
vrcholku a drakem dole. Drak byl symbolem nesmrtelnosti.
|
|
|
Symbol života
Strom často symbolizoval životní sílu a trvalé vítězství života nad
smrtí. Roční cyklus patrný zejména u listnatých stromů byl analogií života a
umírání, symbolem vzkříšení a reprodukce. Strom života tak
představoval plodivou sílu přírody (např. starogermánská Wotanova jedle).
Symbol poznání
Strom byl často spojován se získáním poznání či nesmrtelnosti. Byl pak
označován jako Strom poznání.
Kromě všeobecně známé symboliky mohl strom v sobě skrývat i
esoterické významy pochopitelné pouze zasvěceným. Jistou paralelu
nacházíme v židovské Kabale. Asyrský strom je v mnohém podoben
stromu Kabaly (strom sefirot, The Sefirotic Tree).[6] Také strom Yggdrasil severské mytologie je spojen s poznáním. Bůh Ódin se pověsil na strom Yggdrasil, aby získal vyšší
vědění. Visel devět dní a devět nocí, proklán oštěpem, obětován sám
sobě a ve stavu přesahujícím smrt objevil tajemství severského písma - run.
|
|
Obr.
Strom Kabaly |
Symbol božího řádu
Novoasyrský symbol stromu mohl symbolizovat božský světový řád,
ideální asyrské království a krále jako jeho absolutního vládce.[6]
Symbol rodokmenu
Strom mohl představovat i lidský rodokmen.
Na stěnách Znojemské rotundy (zřejmě 10. stol.) nalezneme
zobrazeny i tři stromy života. Jsou namalovány u každého ze
tří oken ve 3. pásu maleb.[9]
Podle V. Tatíčka mohou, položeny na sebe, zobrazovat hypotetický
rodokmen Přemyslovců.[8]
Obr. vpravo - tři stromy života ze Znojemské
rotundy položené na sebe.[9]
|
|
|
Symbol cesty duše
Duše přichází do lidského těla s určitými cíly. Člověk je pak svým
životem plní či neplní. Kmen stromu života symbolizuje život v souladu se
Stvořitelem, lidskost, nesobeckou lásku. Člověk se může v průběhu života
svými činy a slovy začít od kmene stromu vzdalovat, větev po větévce, vydat
se po nepravých cestách. Ale může opět najít správnou cestu a opět
přiblížit kmeni stromu života.
Druh stromu
Ve starověké Mezopotámii byl kosmickým stromem topol, jilm, dub, palma,
černý strom kiškanu či strom mésu. V pozdějším antickém
světě byl určitý strom spojován s konkrétním božstvem, např. dub s Diem (Jovem),
palma, vavřín či oliva s Apollónem, ořešák, myrta, jilm a cedr s Afrodítou.
Posvátným stromem Indoevropanů byl dub. Také v evropském prostředí byl
nejčastějším stromem života dub, symbol síly, tvrdosti, vytrvalosti a
věrnosti. Dub byl zasvěcen Tórovi, Perunovi a uctívali jej i keltští
druidové. Dub měl výsadní postavení i mezi křesťany, často byl propojen s
mariánským kultem.[2]
Posvátný strom bývá často zobrazován ve tvaru dračince (Dracaena).
|
|
Obr. Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) na SokotřeKruh v obilí - strom. East Field, Wiltshire,
15. 07. 2002.[13] |
Strom dnes
Lesů postupně ubývá a
nalézt ve volné přírodě silný, vzrostlý strom je stále vzácnější.
Strom se stává symbolem ochrany přírody a péče o naše životní
prostředí. Jsou zde nepřátelé člověka, snažící se stromy vymýtit
z povrchu zemského. Avšak lidstvo, které dříve ztratilo úctu a lásku ke stromům, ji dnes
opět v sobě probouzí. Uvědomujeme si stále více, jak je náš
život spjat s životem stromů. Strom poskytl ochranu prvnímu člověku,
a dokud zde budou stromy, bude i život snesitelný. Ve stínu stromů můžeme hledat klid a
odpočinek. Mnoho senzitivních lidí ze stromů dokáže načerpat
fyzickou sílu i duchovní posilu. Mnozí opět začínají slyšet
stromy... |
|
Obr. Kruh v obilí - strom. East Field, Wiltshire,
15. 07. 2002.[11] |
Předchozí -
Mýty - počátky a konce lidských věků
|
[a] |
Šamanův buben byl podle
tradice zhotoven ze dřeva Světového stromu aby získal magickou moc.
Zajímavé je porovnání se sumerským mýtem o bájném stromu Chuluppu. Z něj
hrdina Gilgameš zhotovil buben a paličky, kterými svolával poddané k
práci. |
|
[1] |
Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo
svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český
ekumenický překlad - CEP. |
[2] |
Wikipedie: Otevřená
encyklopedie: Strom (mytologický symbol) [online]. c2020
[citováno 18. 10. 2020]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strom_(mytologick%C3%BD_symbol)&oldid=18220805
> |
[3] |
Hruška Blahoslav, Matouš Lubor,
Prosecký Jiří, Součková Jana. Mýty staré Mezopotámie.
Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných
tabulkách. Odeon. |
[4] |
Black, Jeremy;
Green, Anthony. 1992. Bohové, Démoni a symboly starověké Mezopotámie.
Volvox Globator. 1999.
ISBN 80-7207-266-8 |
[5] |
The British Museum.
Kamenný reliéf z paláce v Nimrudu (vládce Ashurnasirpal II.).
Položka ME
124583. www.britishmuseum.org |
[6] |
Parpola Simo.
The Assyrian Tree of Line: Tracing the Origins of Jewish Monotheism
and Greek Philosophy. Journal of near eastern Studies, Vol. 52, No.
3. 1993 |
[7] |
World
Mythology Dictionary: Yggdrasil. Answers.com
www.answers.com/topic/yggdrasil |
[8] |
Tatíček Václav. Přemyslovské lustrování. Praha 1998. |
[9] |
Šimík Petr. Malby ve Znojemské
rotundě. Stručný popis výmalby rotundy s ukázkami.
www.znojemskarotunda.com |
[10] |
Wikipedia, the
free encyclopedia. Heslo Džed, Djed
http://en.wikipedia.org/wiki/Djed
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BEed |
[11] |
Foyle Ricky. Crop Circle
Photographs 2002. Temporary Temple Press. East Field,
Wiltshire, 15th July 2002. [citováno 23. 05. 2011] <www.temporarytemples.co.uk/imagelibrary/2002.html > |
[12] |
Podborský Vladimír.
Náboženství pravěkých Evropanů. ISBN 80-210-4178-1 |
[13] |
Wikipedie:
Otevřená encyklopedie: Dračinec [online]. c2020 [citováno 18. 10.
2020]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dra%C4%8Dinec&oldid=19051958
> |
|
|