Mýty a genetika

Původ hospodářských a domácích zvířat

Starověké mýty vyprávějí o hospodářských zvířatech a rostlinách jako o darech bohů. Kdy a kde se člověk naučil obhospodařovat zemi, chovat zvířata, šlechtit rostliny i živočichy? Některé odpovědi může nabídnout biologická věda - evoluční genetika.

Kočky

Za kolébku domácí kočky byl dříve považován Egypt, kde kočku uctívali již ve starověku. Na Kypru však byla nalezena kočka, pohřbená spolu s člověkem v době neolitu, před 9500 lety.^[5]

Na Kypr se zřejmě ochočené kočky dostaly spolu s farmáři z Turecka ještě dříve, než se zrodila egyptská civilizace. Nejstarší pozůstatky pohřbené kočky jsou zhruba 9500 let staré. [1]

Obr. vpravo - V někdejší kyperské vesnici Shillourokambos byl objeven hrob s kosterními pozůstatky člověka a kočky. Vesnice byla osídlena v období 8300 - 7000 př. n. l.  Nálezy ukazují, že zvíře pohřbené s jeho pánem bylo nejspíše chováno jako domácí. Vztah mezi člověkem a kočkou nespočíval jen v hmotném užitku, ale i v duchovní rovině. [5] [6] [7]

Na Blízkém východě se tak zhruba před 10 000 lety první divoká kočka zřejmě odvážila vplížit do lidské osady, kde byla skladována pšenice a ječmen. Starověcí zemědělci uvítali kočku jako lovkyni hlodavců ubírajících z jejich zásob obilí a tolerovali její pobyt v osadě. Děti si pak ochočily její koťata a započala domestikace kočky.^[1]

Kočka začala pomáhat obyvatelům neolitických osad s ochranou zásob pšenice, žita či ječmenu na Blízkém východě zhruba před 10 000 lety. Kočky se zřejmě domestikovaly samy a dodnes si tak zachovaly svou určitou nezávislost a umění lovu.^[1]

Ve starověkém Egyptě byla kočka zvířetem bohyně Bastet (Bestat). Egypťané věřili, že pokud svou modlitbu přednesou kočce, uslyší ji bohyně Bastet.   Obr. vlevo - Bronzová soška kočky, Egypt - Pozdní doba (8 - 4 stol. př. n. l.)[2]

Staří Egypťané neuctívali zvířata jako taková, ale věřili, že někteří bohové v nich mají své zosobnění nebo pomocníky. V chrámu bohyně Bastet lidé nechávali jako dar mumifikovanou kočku. Pro náboženské účely bylo zabito a mumifikováno několik tisíc zvířat. Obr. vpravo - zabalená kočičí mumie s maskou[3] Již ve starověku však lidé zneužívali víry jiných ke svému obohacení. Některé archeologické nálezy (cca. 500 př. n. l.) odkryly podvržené kočičí mumie. Namísto kočičího těla obsahovaly "mumie" pouze větvičky a vycpávku. Lidé zřejmě v dobré víře koupili mumii kočky k uctění bohyně Bastet netušíce, že se jedná o jen o lacinou napodobeninu.[4]

Psi

Pes je prvním domestikovaným zvířetem. Původ všech dnešních psů sahá do východní Asie (do oblasti Číny, jižně od řeky Jang-c'-ťiang), do doby před 16 000 lety.
Někteří odborníci se domnívají, že psi začali být domestikováni na Blízkém východě, tak jako většina jiných domácích zvířat. Ostatky pohřbených psů na území dnešního Izraele a Jordánu jsou staré 14 000 let. 

Pes byl potomkem divokého vlka nebo možná šakalů či kojotů. 

Některé vlčí smečky se naučily zřejmě žít u lidských osad, kde mohly snáze nalézat potravu. Lidé a  vlci se začali postupně sbližovat, vlčí mláďata v blízkosti člověka ztrácela plachost. Podle dřívějších teorií mohli lidé začít využívat služeb svých spolubydlících k lovu a  ochraně před jinými divokými zvířaty. Vlci mohli být i zdrojem potravy a kvalitní kůže.
Nová zjištění však ukazují, že původ prvních psích plemen odpovídá přechodu člověka z lovce a sběrače k člověku zemědělci v době před 10 000 až 12 000 lety. První psi se nejspíš nepoužívali při lovu či k hlídání jako jejich potomci v Evropě, ale jako potrava. První plemeno se zřejmě vyvinulo z velkého počtu mnoha set ochočených vlků.^[11]

Rozdíl mezi psem a vlkem ukazuje, že domestikace musela probíhat 10 až 20 000 let. K oddělování linie psa od vlka začalo docházet asi před 100 000 lety.  Nálezy pozůstatků přechodných forem mezi vlkem a psem však dosud chybí. Nejstarší pozůstatky psa mají stáří 15 000 let.

Hovězí dobytek, kozy a ovce

K domestikaci koz a ovcí došlo na Blízkém východě asi před 11 000 lety, o něco později zdomácněla prasata.[9]  Domestikace hovězího dobytka proběhla zhruba před 10 000 lety.[8] Hlavním cílem domestikace mohlo být snadnější získávání masa a kůží těchto zvířat, brzy se však člověk naučil užívat také mléko, vlnu a fyzickou výkonnost dobytka.

Postup domestikace pěti druhů hospodářských zvířat (goats - kozy, sheep - ovce, pigs - prasata, cattle - skot)[9]

Mléko začal člověk shromažďovat nejpozději před 9000 lety, jak dokazují stopy na keramických střepech. Richard Evershed a jeho tým z Bristolské univerzity nashromáždili sbírku 2225 keramických střepů nádob používaných na Blízkém východě v 7. až 5. tis. př. n. l. Analýza poměru radioizotopů uhlíku ve zbytcích organického materiálu dokázala, že mnoho keramických nádob, především těch z území turecké Anatolie, kdysi obsahovalo mléko.
Některé dřívější studie naznačily, že lidé v době před 9000 lety neměli enzymy, které jsou potřebné ke strávení mléka v jeho přirozené podobě. To by podle autorů studie nemuselo využívání mléka vadit, pokud by jej lidé konzumovali ve formě sýrů nebo másla. Dojení zvířat vyžadovalo, aby si lidé drželi dobytek nablízku. Společnosti prvních pastýřů proto musely zřejmě mít těsnější sociální strukturu.^[8] 

Vydáno: 18. 07. 2007