Bible - Biblická archeologie a vyvolený národ, úvodní článek
Hebrejská Bible a archeologieBiblická archeologie a vyvolený národPopisuje Bible skutečné historické události? Lze ji považovat za věrohodný zdroj při studiu historie? Byli Izraelité skutečně vyvoleným národem? Dlouhou dobu lidé věřili, že vše se kdysi událo
přesně tak, jak popisuje Bible. Později, v
19. století, začal převládat opačný extrémní
názor. Badatelé prohlašovali, že větší část
biblické historie je pouhým mýtem. A jak na historii
popisovanou v Bibli hledí dnešní věda? Přesto existují odborníci, kteří otázku historičnosti Bible považují za relevantní. Můžeme je pro zjednodušení rozdělit do dvou mezních názorových skupin: [1] Maximalisté. Mezi zastánce maximalistického pohledu na historicitu Bible patří např. William Dever [2], David Rohl [3], Paul Johnson [4] či James Hoffmeier [11]. V názorech maximalistů převažuje víra a očekávání nad vědeckou skepsí. V biblických příbězích se stále snaží nalézt pravdivé historické jádro. Minimalisté Tyto názory zastává např. Ze'ev Herzog [9] či Thomas Thompson. [11] Kdo tedy má pravdu?
|
Podle některých zdrojů může
být až třetina nálezů z biblické doby
nepravá. Ať už se jedná o slonovinové
jablíčko či tabulku krále Joziáše (Jóšiáš, Joáš),
falešné nálezy které měly potvrdit
historicitu chrámu židovského krále
Šalomouna. [7] [8] Slova skeptiků zdráhajících se pro nedostatek důkazů potvrdit pravdivost starozákonních událostí nebylo příliš slyšet. |
|
Další vlna biblické archeologie vzešla po ustavení izraelského státu. Badatelé se všemožně snažili potvrzením historické pravdivosti Bible posílit izraelskou identitu a obhájit boží nárok na území části Palestiny. [14]
I dnes v nově vydávaných populárně-naučných knihách o Bibli či
dějinách starověkého Izraele čteme o archeologických
nálezech, které údajně potvrzují biblický
popis historických událostí. Kaleidoskop různých archeologických
nálezů, tendenčně
a bez kontextu poskládaný, pak budí dojem, že archeologie stále
silněji potvrzuje historicitu Hebrejské Bible. Podle biblických
minimalistů je však spíše
opak pravdou.
Důkazy o historické věrohodnosti Hebrejské Bible stále chybějí, zato se
zpřesňují znalosti o původu Izraelitů a ubývá bílých míst na
archeologické mapě Blízkého východu.
Jeden z čelných odborníků P. H. Davis rozeznává tři různé historické "Izraele":
Reálný Izrael - dvě politická uskupení existující v době
železné - Izrael a Judea. Archeologie potvrzuje, že existovala dvě
království, která vznikla zřejmě nezávisle na sobě a nezávislá zůstala.
Žilo v nich mnoho různých kultur s náboženstvím podobným, jako ve
zbývajících částech Palestiny.
Literární biblický Izrael - obrázek reprezentovaný biblickými
texty. Izraelský lid byl patriarchy odveden do Egypta, později uprchnul
a putoval pouští, uzavřel smlouvu s Yahwem a začal jej uctívat. Obsadil
část Kanaánu a vytvořil sjednocenou monarchii, která se později rozpadla
na dvě království. Nic z toho není potvrzeno vědeckým výzkumem.
Starověký Izrael - směs dvou výše uvedených koncepcí. Konstrukce
literárního Izraele je částečně pokrývána historickým obalem. Biblické a
archeologické údaje jsou vzájemně kombinovány.
Právě se třetí variantou se setkáváme velice často. Z archeologických nálezů jsou tendenčně vybírány pouze ty, které zdánlivě potvrzují pravdivost historických údajů v Bibli. Tato pseudovědecká metoda připomíná situaci, kdy čteme Bibli a občas se podíváme na nějaký archeologický artefakt z doby železné.
Archeologické nálezy - od zbytků zdí a základů staveb ke kovovým a
keramickým artefaktům - nic z toho nepodporuje historické
události popisované v Hebrejské Bibli. Dnes již naprostá většina
archeologů a historiků nepokládá Bibli za hodnověrný zdroj historických
informací.
Příběhy z Tóry
(Pentateuchu) popisující historii až ke sjednocenému izraelskému
království jsou historiky považovány za zbožnou fikci. Všeobecně známá
vyprávějí o Noemově arše, Abrahámovi a Izákovi, Sodomě a Gomoře či
Josefovi a Putifarově smyslné ženě jsou stejně reálné, jako například
Iliada a Odyssea. Skutečný popis historie v Bibli začíná až od vlády
krále Joziáše v 7. stol. př. n. l.
Pojem biblická archeologie (Biblical archaeology) se již
přestává používat. Spíše mluvíme o syrsko-palestinských dějinách
(Syro-Palestinian) či dějinách Levanty.[11]
[12] [13]
Podle maximalistů lze příběhy v Tóře chápat jako historická fakta a je jen otázkou času, kdy archeologie potvrdí jejich stanovisko. Minimalisté považují primární historii podávanou v Pentateuchu za pouhou ideologickou fikci.
Dělení na maximalisty a minimalisty je samozřejmě značným zjednodušením. Mezi oběma krajními názory však zůstává střední cesta. Třetí skupina odborníků, k nimž řadíme např. izraelského archeologa Israele Finkelsteina, či Neila Ashera Silbermana [5], považuje Bibli za pokladnici národní paměti, která byla přetvořena do mýtů. Biblických mýtů, které jsou směsí faktů a fikce. Předmětem sporů zůstává jejich poměr.
Odborníci orientující se na biblistiku, historii a archeologii, dnes již nehledají ztracená biblická města. Zajímají je spíše odpovědi na otázky, proč ty či ony mýty byly do Bible zahrnuty. Bible více vypovídá o době, kdy byla psána, než o prapůvodu Izraelitů. Pentateuch, pět knih Mojžíšových, není soupisem skutečných historických událostí. Bibli nelze používat jako průvodce při archeologických výzkumech, jak se o to dříve pokoušeli bibličtí archeologové.
Výše jsme se zaměřili na historické či pseudohistorické události. Hmotné archeologické nálezy dokládají spíše materiální vývoj než vývoj duchovní. Jak to ale bylo s duchovností Izraelitů? Byli a zůstali židé skutečně Bohem vyvoleným národem?
Podle židovské tradice se synové Izraele (12 izraelských kmenů) dostali na věčné časy pod boží ochranu. Bůh uzavřel smlouvu s Abramem/Abrahámem - jeho potomstvo bude ctít svého Boha, dodržovat příkazy, a Bůh nad nimi držet ochrannou ruku. Bůh vyvedl prostřednictvím Mojžíše Izraelity z Egypta, aby se mohli usídlit v jim zaslíbené zemi. Osudovou zastávkou na jejich dlouhém putování byla hora Sinaj. Podle židovské tradice zde Bůh předával Mojžíšovi desatero. Došlo však k události, která je připomínána jako hřích vyvoleného národa. Lid byl netrpělivý a požadoval hmatatelného boha, který by je do zaslíbené země odvedl. Zhotovili modlu - zlatého býčka. Zbožný Chúr, jenž se rázně postavil proti tomuto záměru, byl ukamenován. Ti, kteří se dopustili modlářství, byli nakonec pobiti příslušníky kmene Lévi. Bůh odňal kněžskou službu prvorozeným Izraelitům a daroval ji výhradně levitům. Modláři byli tedy usmrceni, zbožní a věrní pokračovali v cestě do zaslíbené země.
Jiná tradice ale
předkládá zcela opačnou historii "vyvoleného" národa. Došlo
skutečně ke zhotovení a
zbožštění zlatého telete. Pobiti ovšem tehdy nebyli modláři, ale
ti Bohu věrní. Mojžíš nakonec žádné desky desatera neobdržel,
byly rozbity bez náhrady. Desatero, útržkovitě uváděné v Bibli,
bylo sepsáno až mnohem později, podle starověkých zákonů
okolních národů. Synové Izraele tehdy u posvátné hory porušili smlouvu s Bohem a pod symbolem zlatého telete je začal vést někdo zcela jiný. S ním uzavřeli novou smlouvu, platnou podnes. Dává jim světskou moc nad ostatními a neomezené hmotné statky - zlaté tele. Podle proroctví má dojít na konci věku k opakování událostí od posvátné hory. "Vyvolený národ" bude vybíjet ze svého středu všechny, kdo se vrátili na cestu spravedlivých, aby posílili služebníky mamonu. |
Obr. Uctívání zlatého telete.[16] |
"Vím o tvém soužení a tvé chudobě, ale jsi bohat; vím, jak tě urážejí ti, kdo si říkají židé, ale nejsou, nýbrž je to spolek satanův! |
[1] | Gier, Jerry. Nathan, Peter. Holes in History. Fall 2003 |
[2] | Dever, William. Eerdmans, William. What Did the Biblical Writers Know and When Did They Know It? 2001. Grand Rapids. Michigan. |
[3] | Rohl, David. The Lost Testament:From Eden to Exile: The Five-Thousand-Year History of the People of the Bible. 2002. Random House. London. |
[4] | Johnson, Paul. Dějiny
židovského národa. Rozmluvy. 1996 ISBN 80-85336-31-6 |
[5] | Finkelstein, Israel. Silberman, Neil. The Bible Unearthed: Archaeology's New Vision of Ancient Israel and the Origin of Its Sacred Texts. 2001. The Free Press. New York |
[6] | Lazare, Daniel. False
testament: archaeology refutes the Bible's claim
to history. Harper's Magazine. 2002. fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/lazare.htm |
[7] | Matulík, Rostislav. Gang vyráběl ve velkém biblická falza. Právo. 12.1.2005 |
[8] | Biblical
Archaelogy Society. Update - Finds or Fakes? www.bib-arch.org/bswbOOossuary_storm.html |
[9] | Herzog, Ze'ev.
Deconstructing the walls of Jericho. 1999. Ha'aretz. www.truthbeknown.com/biblemyth.htm |
[10] | Davies, Philip. In Search of "Ancient
Israel". 1992 Rozhovor "The Search Continues" z roku 2004. www.eblaforum.org/library/bcah/prdavies.html |
[11] | Dee, James. The devout face a dilemma. Austin American Statesman. 2006 |
[12] | Laughlin, John. Archaeology and the Bible (Approaching the Ancient World). Routledge ISBN:0415159946 |
[13] | Davis, Thomas. Shifting Sands : The Rise and Fall of Biblical Archaeology. 2004. ISBN-13: 978-0-19-516710-8 |
[14] | Wallace Jennifer.
Shifting Ground in the Holy Land. www.smithsonianmagazine.com/issues/2006/may/archaeology.htm |
[15] |
fontes.lstc.edu/~rklein/Documents/end.htm www.etf.cuni.cz/~prudky/joas/index.html |
[16] | Wikipedia contributors, 'Golden calf', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 18 January 2022, 00:07 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Golden_calf&oldid=1066351967 > [accessed 2 February 2022] |
[17] | Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
Vydáno: 20. 01. 2006