Zecharia Sitchin - mýty nebo skutečnost?

Nibiru - kdy přiletí?

Již zesnulý záhadolog Zecharia Sitchin je autorem řady knih propagujících teorii mimozemského původu lidstva. Sitchin tvrdil, že za vznikem starověké sumerské civilizace stáli „Anunnaki“ (resp. „Nefilim“). Mělo jít o  mimozemskou rasu z ještě neobjevené "dvanácté" planety našeho solárního systému – Nibiru. V sumerské mytologii byli tito mimozemšťané považováni za bohy. Anunakové pravidelně navštěvovali naši zemi vždy v okamžiku přiblížení jejich domovské planety Nibiru. Při návštěvách silně ovlivňovali vývoj člověka a při nejbližší další návštěvě musíme opět čekat cokoliv.

Nebezpečí hrozilo také přímo od jejich domovské planety. Mezi Marsem a Jupiterem se před několika miliardami let nacházela planeta Tiámat. S ní se srazila bludná Nibiru. Z kolize vznikla Země, pás asteroidů a komety. Každých 3600 let prý Nibiru kříží dráhu naší Země a hrozí katastrofy. Tak vysvětluje Zecharia Sitchin sumerský mýtus o stvoření světa - Enúma Eliš.[13]   Mnoho z tvrzení Zecharii Sitchina již bylo vyvráceno a jeho znalost sumerského klínopisu i biblické hebrejštiny zpochybněna. Pro existenci dosud neznámé planety v naší sluneční soustavě však svědčí řada mýtů a tradic. Ponechme zatím otázku existence 12. planety otevřenu a pokusme se hypoteticky určit dobu jejího možného příletu do blízkosti Země.

Obr. Srážka Tiámat s Nibiru.[12]

Rok 2003?

Občas je Sitchinovi podsouváno tvrzení, že se přílet Nibiru měl uskutečnit v roce 2003. V této souvislosti je zmiňována také dezinformační kampaň skupiny COINTELPRO.

Sám Sitchin tuto předpověď odmítal již dlouho před rokem 2003, například v rozhovoru původně otištěném ve španělském časopise Mas Alla. Český překlad rozhovoru byl uveřejněn v časopise Fantastická Fakta či v knize Setkávání s bohy^[2].

Podle názoru jiných badatelů^[3] přílet velkého nebeského tělesa kdysi mohl vyvolat přesun magnetických pólů Země. Důsledkem toho bylo obrovské kataklyzma spojené s náhlou změnou klimatu, což zapříčinilo hromadný úhyn fauny (nám známí "mamuti v ledu"). K vyhynutí mamutů došlo údajně před 3600 lety. Pokud tím velkým nebeským tělesem byla Nibiru s oběhem 3600 let, můžeme její příští návštěvu očekávat velice brzy.

Podle některých zdrojů již dokonce k pozorování blížící se planety došlo. Lze nalézt celou řadu www stránek, na kterých se píše o úmyslném zamlčování tohoto faktu. I když mnozí nevěří teoriím o celosvětových spiknutích, je zřejmé, že zpráva o blížícím se nebezpečí v podobě velké planety by vzbudila oprávněné obavy veřejnosti. A publikování zpráv, které mohou mít charakter zprávy poplašné, nejspíše podléhá jistým omezením. Možná jsou vědecká pracoviště vázána mlčenlivostí a informace o blížícím se nebezpečí cenzurovány? Naštěstí zde ještě máme tisíce amatérských astronomů! Ti by si jistě nic takového, jako je přílet obrovské planety, nenechali pro sebe. Zkusme tedy zjistit, jak dlouho před svým příletem by byla Nibiru pozorovatelná například amatérskými astronomickými dalekohledy.

Na serveru www.kosmo.cz byla výše položená otázka diskutována. A. Vítek zde v roce 2003 provedl zajímavý výpočet (zkráceno):
 

	Pokud bychom akceptovali existenci Nibiru a přijali dobu jejího oběhu jako 3600 roků, pak z 3. Keplerova zákona vyplývá, že velká poloosa jeho dráhy musí být rovna 235 astronomickým jednotkám. Dnes detekujeme objekty, které se nacházejí daleko za drahou Neptunu a Pluta (kolem 50 astronomických jednotek, Neptun obíhá ve vzdálenosti 30 AU, Pluto jeho dráhu kříží), přičemž se jedná o velmi malá tělesa o rozměrech kolem 100 km... Kdyby se mělo Nibiru vrátit do blízkosti Slunce v letošním roce, muselo by být nejméně ve vzdálenosti Neptunu... a v této vzdálenosti běžně detektujeme objekty o poloměru desítek kilometrů!
Dále autor uvádí tabulku efemerid Nibiru, z níž plyne jeho závěrečné konstatování:
	... z uvedené tabulky je zřejmé, že Nibiru by těžko mohl uniknout amatérským "lovcům komet" nejméně 5 let před příletem. Dosahu tisíců amatérských astronomů by se totiž musel přiblížit - pokud by to nebylo zanedbatelně malé těleso - nejméně 8 roků před největším přiblížením ke Slunci...

O pozorováních tělesa, které nás mělo navštívit v roce 2003 (hnědý trpaslík PX) se psalo na známém serveru ZetaTalk. Dokonce udávali polohu blížícího se tělesa, takže amatérští astronomové mohli nasměrovat své dalekohledy a přesvědčit se. O serióznosti těchto informací bylo lze pochybovat a nyní už samozřejmě víme, že žádná planeta se k nám v roce 2003 nepřiblížila.

Rok 3440?

Pokusme se odhadnout přílety předpokládané 10. planety podle toho, co se lze dočíst v knihách Zecharii Sitchina. Okolo roku 3760 př. n. l. údajně poctil Zemi svou návštěvou nejvyšší představitel Anunnaků (tak prý nazývali Sumerové své bohy, návštěvníky z Nibiru). Jmenoval se Anu a na jeho počest bylo vystavěno město Uruk/Erek. Zároveň se od tohoto roku začíná počítat židovský kalendář ^{[4] str.19}.
K cestám Anunnaků z Nibiru na Zemi docházelo pouze při přiblížení obou planet. Předpokládejme tedy, že zhruba kolem roku 3760 př. n. l. došlo k přiblížení 10. planety.
Zkusme od zmíněného letopočtu odpočítat časové intervaly 3600 let odpovídající dobám oběhu Nibiru:

Všimněme si několika zajímavých historických souvislostí, na které upozorňuje Sitchin :

Dle našeho jednoduchého propočtu, uskutečněném
na základě výše uvedených údajů Zecharii Sitchina,
by tedy teoreticky mohlo dojít k příletu 10. planety
až okolo roku 3440 n. l. 

Lze mít z uvedeného výsledku radost, nebo truchlit nad tím, že se nedožijeme velkého dobrodružství?

Je třeba vzít v úvahu, že oběžná doba Nibiru by mohla kolísat, a perioda oběhu 3600 let je pouze orientační hodnotou (občas se udává oběžná doba 3660 let). Náš jednoduchý propočet má také jednu podstatnou vadu - poslední přílet Nibiru by se uskutečnil v roce 160 př. n. l. O něčem podobném ale není v historických záznamech zmínky.

Sám Zecharia Sitchin se bude prý předpokládanému příletu Nibiru věnovat v některé z jeho dalších knih.

1. června 2003 poskytnul Zecharia Sitchin  rozhovor Steve Russelovi pro stránky YOWUSA^[6]. Russel (podobně jako my) odvodil z chronologie historických událostí uváděných Sitchinem, že k přiblížení Nibiru mohlo dojít okolo roku 11 000, 7400 a 3800 př. n. l. Zároveň Russel uvádí, že podle Nostradamova proroctví  by mělo dojít k vesmírné katastrofě až v roce 3797 n. l. a naopak mayský kalendář ustanovuje konec naší historické epochy na rok 2012. Ptá se, jak jsou s těmito údaji v souladu údaje na starověkých tabulkách.

Z. Sitchin odpovídá:

Zecharia Sitchin nepřímo zpochybnil Stevenem Russelem vypočtenou dobu příletu hypotetické planety v roce 3400. Záhadolog již není mezi námi a otázku příletu planety Nibiru ponechal nezodpovězenu. Návštěvy Anunnaků, popisované v jeho knihách, časově nikdy neztotožňoval s přílety "planety křížení" a tak nám nezanechal žádné vodítko. Byla již prokázána mylnost řady jeho tvrzení. Sitchinova teorie existence velké planety, periodicky se přibližující Slunci i Zemi, však může mít pravdivé jádro.  

Pokud ano, tak kdy?

Podle článku Has Nibiru/Planet X been Sighted?^[5] existují důkazy o katastrofách spojených s krupobitím komet či přiblížením velkého kosmického tělesa k Zemi. Mělo k nim docházet přibližně v letech 19 600, 16 000, 12 400, 8800 a 5200 př. n. l. Poslední katastrofa je datována již přesněji, do roku 1628 př. n. l. Perioda těchto událostí tedy odpovídá Sitchinově udávanému oběhu planety Nibiru - 3600 let. K dalším neblahým událostem by tak mělo dojít zhruba okolo roku 1972.  Vzhledem k předpokládané mírné proměnlivosti periody, nějaká desítka let nehraje roli. Takže je oprávněné ptát se, zda se v okolí naší Země neděje něco, co by odpovídalo blížícímu se nebezpečí. Dnes nejčastěji udávaným letopočtem příletu Nibiru je rok 2012, často s poukazem na konec mayského kalendáře. Ovšem vzhledem k pravděpodobné nestálé periodě oběhu 10. planety může nastat vesmírná katastrofa kdykoliv jindy, tedy pokud taková planeta vůbec existuje.

Doplněno - březen 2017

I ve vědeckých kruzích se množí debaty a existenci velkého vesmírného objektu, neznámé planety v naší sluneční soustavě.

Sedna

Těleso bylo objeveno koncem roku 2003. V té době se nacházelo v rekordní vzdálenosti asi 90 AU od Slunce.^[a] Objekt obdržel jméno podle inuitské bohyně Sedny, která žila v temnotách podsvětí.  Prvá pozorování naznačovala, že Sedna bude mimořádně veliká. Začalo se uvažovat o desáté planetě Sluneční soustavy.

Nyní se odhaduje průměr Sedny jen na dvě třetiny průměru Pluta. Pohybuje se Sluneční soustavou po velmi výstředné eliptické dráze. Nejblíže Slunci (na vzdálenost 76 AU) se dostane v roce 2076 ale i tak bude vzdálenější, než Pluto.[9] Zde nám nebezpečí nehrozí. Sedna nás však varuje, že v naší Sluneční soustavě mohou existovat větší tělesa, s velice výstřednou drahou, o kterých nemusíme mít zatím ani potuchy.

Obr. Sedna - umělecká představa.[9]

2016 WF₉

David Meade zveřejnil varování před "Planetou X", která se má v roce 2017 minout v nebezpečné vzdálenosti Zemi nebo se sní dokonce srazit a vyvolat apokalypsu. Tato "planeta" byla ztotožněna s temným objektem označeným WF9 (2016 WF₉), snad obří kometou nebo asteroidem. Objekt ale naštěstí proletěl kolem země 25. února 2017 ve vzdálenosti 0,34 AU. V roce 1944 nás objekt míjel ve vzdálenosti 0.19 AU a v roce 2149 by se měl přiblížit na vzdálenost 0,06 AU (9 mil. km).^[7]

Planeta Nibiru to samozřejmě není. Varuje nás však před přílišným klidem a sebeuspokojením. Objekt byl detekován poprvé 27. 11. 2016 a již za tři měsíce míjel naši planetu. Pokud by se přiblížila Zemi opravdová hrozba, kolik nám bude zbývat času?

Obr. WF9 - umělecká představa.[7]

Temná planeta

Podle dávných tradic je součástí naší sluneční soustavy skutečně obří planeta, která je temná a může být spatřena až při přibližování Slunci. Nebeský objekt má svou vlastní energii v jádru, která umožňuje existenci vyspělé civilizaci. Zda je to pravda, se jednou jistě dozvíme.
Ovšem již dnes by se teoreticky měla její existence nějak projevovat. Např svou gravitací ovlivňující okolní tělesa.
V roce 2015 bylo oznámeno, že oběžné dráhy mnoha transneptunických těles naznačují existenci společného „řídícího“ objektu, kterým ale není Neptun. V roce 2016 odborníci oznámili, že by v naší sluneční soustavě mohla skutečně existovat dosud neobjevená velká planeta. Byla by v pořadí devátá.^[b] Proto se nazývá neoficiálně jako planeta Devět nebo Devítka (angl. planet Nine).

Podle výpočtů, simulací a chování svých souputníků v Kuiperově pásu má být devátá planeta asi desetkrát hmotnější než Země. Doba oběhu kolem Slunce se odhaduje na 10 až 20 tisíc let. Podle výpočtů se devátá planeta pohybuje v rozmezí 200 AU až 1200 AU od Slunce. Přesto naši zemi i okolní planety výrazně ovlivnila. Astrofyzikové dosud nedokázali uspokojivě vysvětlit, proč je Slunce nakloněno proti oběžné rovině všech planet o šest stupňů. Mohlo k tomu dojít právě působením deváté planety - díky její skloněné dráze a dlouhé době oběhu. Devátá planeta vysvětluje i zvláštní dráhy Sedny a planetky 2012 VP113, objevené roku 2014.[11]

Obr. Planeta Devět - umělecká představa.[11] (Planeta X.)

Kam na nebi upřít pohled při hledání temné planety? Odborníci předpokládají, že se pravděpodobně nachází ve svém odsluní (aféliu), tedy maximálně vzdálena Slunci. Pokud je tomu tak, pak bychom ji měli hledat někde mezi souhvězdím Oriona a Býka.

Obr. Oběžná dráha Devítky.[10]

Obr. Hypotetický posun Devítky během dvou tisíců let (pokud se planeta nachází v okolí svého odsluní.[10]

Pokud planeta existuje, pak je příliš daleko od Slunce a odráží málo světla, než aby ji pozemské teleskopy dokázaly zachytit. Pokud existuje, pak její parametry pozoruhodně souhlasí s pradávnými tradicemi o temné zemi daleko od nás, kde žijí "bohové" dávnověku.

Pokračování - Černé slunce

Vydáno: 10. 03. 2003
Aktualizováno: 2015, 2017