Autenticita Bible II - Autentický text Bible?

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Autenticita, Vydáno dne: 28. 09. 2002

Bible - Autenticita -- Autenticita Bible II - Autentický text Bible?

Autenticita biblických textů II

Autentický text Bible?

Encyklopedie Diderot^[1] :

autentický, původní, hodnověrný, pravý, opravdový
autenticita, autentičnost – pravost, původnost

Existuje stoprocentně autentický text celé Bible?

Na takto položenou otázku odpovídáme stručně: "NE a ani existovat nemůže." Již proto ne, že Bible je sborníkem řady knih a dodnes nepanuje všeobecná shoda, které všechny texty do ní vlastně patří^[2] (viz kánon). Je tedy smysluplnější posuzovat autenticitu jednotlivých biblických knih samostatně, či v rámci jejich skupin (Hebrejská Bible, Tóra, Proroci atd.)

Existuje stoprocentně autentické znění určité biblické knihy?

Texty biblických knih se průběžně měnily, přizpůsobovaly, transformovaly a doplňovaly. Mnoho textů vznikalo (podle tradiční biblistiky) v průběhu staletí, byly navzájem intertextuálně provazovány, kompilovány, doplňovány a upravovány.

Za základ Bible je všeobecně považována Tóra (Pentateuch) - pět knih Mojžíšových. Při jejím vytváření se vycházelo z jiných, mnohem starších textů, a ty povětšinou z ještě o mnoho let starší, ústní tradice. Při důsledném pátrání po původních, originálních textech, bychom museli nejspíše rozdělit Bibli na knihy, skupiny textů, texty, vrstvy, oddíly, pasáže, verše, části veršů, slova... a v rámci zpětného postupu dějinami rekonstruovat domnělé předstupně dochovaných částí textů a skončit až u ústní tradice.

O autenticitě textu má smysl hovořit jen ve vztahu k určitému časovému období v historii. Zkusme tedy otázku dále upřesnit.

Existuje jediné autentické znění určité biblické knihy
vztažené k určitému časovému období?

Pro zjednodušení se dnes všeobecně předpokládá, že Bible začala existovat jako uzavřený, písemně fixovaný kánon od 4. století př. n. l. Svatá Písma Izraele byla částečně uzavřena ve 2. století př. n. l. O autenticitě knih Hebrejské Bible tedy hovoříme většinou ve vztahu k tomuto časovému rozpětí.

Od 4. - 5. století n. l. máme k dispozici velké množství rukopisů Písma. Jejich textové podání však není jednotné. Z předchozího období se nám zachovaly pouze fragmenty, z nichž nejznámější jsou dokumenty z Kumránu. Také překlady z původních jazyků do tehdejší lingua franca (aramejština, řečtina, latina, syrština aj.) vykazují povážlivé rozdíly a tak asi odrážejí skutečnost, že se jejich předlohou staly odlišné hebrejské, popřípadě řecké texty.

K vývoji a úpravám biblických textů nedocházelo z časového hlediska pouze postupně za sebou (lineárně) ale mnohdy vedle sebe (paralelně). Mnohé vzájemně se lišící verze stejného dokumentu se vyvíjely téměř současně, paralelně v různých částech světa (např. různé masoretářské větve). Často pak hovoříme o rodinách textů, textových tradicích apod.

Takže i v rámci určitého vymezeného historického období mohou existovat různé autentické texty podle lokality jejich vzniku či úprav.

Je pak na pováženou tvrdit, že například text patřící do jedné rodiny je hodnověrnější než text reprezentující rodinu jinou. Z hlediska objektivity bychom tedy neměli omezovat pozornost pouze na tu rodinu textů, která nám z různých důvodů vyhovuje. Mnozí zájemci dnes věnují pozornost například Masoretské rodině textů (MT) a zcela ignorují rodiny jiné.

Čím hlouběji putujeme do minulosti, tím více se nám biblické texty rozpadají na jednotlivé vrstvy, prameny či zdroje předpokládané ústní tradice. Ocitáme se ve světě přístupném jen specializovaným odborníkům.

Nedochoval se ani jediný původní biblický text. Přesto existuje způsob, jak pracovat s co nejpůvodnějšími texty a dosáhnout uspokojivého kompromisu. Jedná se o tzv. kritická vydání Bible. Tato vydání jsou výsledkem moderních vědeckých metod, mimo jiné tzv. textové kritiky. O tom všem píšeme v dalších článcích. Nejprve se ale vrátíme k historii vzniku biblických textů.

Pokračování - Kritická vydání

[1]	Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie Diderot 2000 na CD ROM
[2]	Mnohem užitečnější je zapomenout na kánon té které církve, vždyť se jedná pouze o konvenci, dohodu mezi určitou skupinou lidí. Diskutovat o tom, jak dalece je určitý text inspirován bohem či zda jej psal bůh a člověk byl jen poslušným bezmyšlenkovitým nástrojem je podobné, jako přít se o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly.